Vojska č. 1: Vzestup a pád Luftwaffe

Vojska č. 1: Vzestup a pád Luftwaffe
Vojska jsou novou dvouměsíční sérií přibližující historii, výzbroj a slavné bitvy legendárních ozbrojených složek Luftwaffe, U.S. Airforce, Wehrmacht, U.S. Army, Kriegsmarine, Royal Navy, Rudá armáda a mnoho dalších ozbrojených složek Británie, Československa, Německa, Sovětského svazu, USA, ale např. i Japonska, Itálie nebo Izraele v monotematických sběratelských sešitech. Na stáncích od 23. 11. 2012, ve čtečce iReader k dispozici již nyní.

Vážení čtenáři,

letectvo jako nový druh zbraně se ve větším měřítku poprvé objevilo během první světové války. Tehdy sice podpořilo válečné úsilí obou znepřátelených stran, přinést zvrat ale nedokázalo. Rozhodnutí přineslo až celkové vyčerpání jedné z bojujících stran spolu s masovým nasazením pěchoty, stále za použití víceméně stejné taktiky jako na začátku války. Německá armáda vyšla z tohoto konfliktu jako poražená. Utrpěla velké ztráty, které se dále prohlubovaly tvrdými podmínkami mírové smlouvy ve Versailles. Restrikce se podstatně dotkly vojenského letectva – bylo zrušeno a do budoucna zakázáno.

Elektronická verze:

  

Německý generální štáb se proto uchýlil ke lsti: letectvo bylo budováno tajně při využití velké základny civilních plachtařů. Ostrou změnu kurzu přinesl nástup Adolfa Hitlera k moci, který rozvoj válečného letectva podporoval i za cenu porušování všech smluv a dohod. Bojového křtu se nové německé letouny i jejich piloti dočkali ve španělské občanské válce, kde se objevila první esa – Galland, Mölders a jiní. Sláva ale přinášela také smrt: první plošné bombardování způsobilo neslýchané počty obětí z řad civilistů.

Na příchod druhé světové války s novou taktikou blitzkriegu již bylo německé letectvo skvěle připraveno a rychle ovládlo vzdušný prostor nad kontinentální Evropou. Postavit se jí pak dokázalo pouze Královské letectvo Velké Británie, které svůj defenzivní boj přes nemalé oběti vyhrálo. Násle- doval útok na SSSR, kde se opět uplatnily prvky blitzkriegu – mohutné nasazení taktických střemhlavých bombardérů doplnilo obsazení vzdušného prostoru aktivně operujícími stíhači na moderních strojích, kterým Sověti zprvu nedokázali odolávat. To se však mělo záhy změnit.

S blížící se porážkou čelní představitelé nacistického režimu rozhodli vložit své poslední naděje do vývoje „zázračných“ zbraní, kterými měla disponovat také Luftwaffe, v té době operující bez záloh a prostoru pro regeneraci. Letouny roztodivných tvarů i určení skutečně vzlétly, ale zvrat války nepřinesly. Přes počáteční rozhodná vítězství, mimořádná pilotní esa i vynikající letouny skončila Luftwaffe tváří v tvář spojenecké materiální, lidské, ale i morální převaze na poli poražených.

Mgr. Viktor Grossmann, editor