Radost z poznání
Velká kniha Živé historie: Římská říše
Dnes je Řím jednou oblíbenou turistických atrakcí, která vítá spíš cestovatele s fotoaparáty v rukou než barbarské hordy, ale ve starověku byl centrem civilizace. Byl perlou v koruně státu, který prošel různými formami zřízení – královstvím, republikou a císařstvím – a jehož moc navždy proměnila tvář dějin. Římská říše prosadila nové principy a způsob vedení války, vybudovala takřka moderní infrastrukturu a dovedla nás až k branám středověku.
Své hranice na mapě světa narýsovala tak, jak se to nepovedlo žádné jiné starověké velmoci. Římská říše se rozkládala od studených břehů Británie až po horké písky Palestiny a Egypta; byla to říše pozoruhodná na pohled, jejíž lesk přitahoval útočníky ze všech stran. Starověký svět nebyl klidným místem, byl plný utrpení, nepokojů a bojovných kmenů, přicházejících z různých koutů divočiny. Ale byl rovněž plátnem, na němž Řím zvěčnil principy své civilizace.
Ta vyrostla ze skromných začátků, zformovala se ze staroitalských rodů a klanů, jež sjednotil nový král usilující o zvětšení svého státu. Již v této prvopočáteční „výhni“ byly ukuty některé koncepce, které Řím tolik proslavily, ať už šlo o vznik senátu či demokratický hlas lidu, který po několik následujících období sváděl boje s panovníky o řízení římského státu.
Ještě za dob království začal Řím růst v pyšné hlavní město, vznosné pilíře a budovy inspirované řeckými a etruskými vzory vytvářely architektonický styl, který prostupoval vším od veřejných budov až po silnice, které státem křižovaly. Zpupnost králů však brzy přivedla Řím k nové formě vlády vytvořené pro novou dobu – k republice. Republika byla jako zářící pochodeň demokracie vztyčená pod záštitou vojenské síly, jakou svět dosud nespatřil. Síly uspořádané, disciplinované a utvrzené v bojích a válečných taženích. Římské legie se staly kladivem, které si podmanilo téměř celý známý svět, zároveň ale přivedly stát na pokraj krize, jež mu málem přinesla záhubu.
Demokracie přinesla Římu velikost, ale zároveň otevřela prostor pro intriky mocných mužů. Činy Julia Caesara a jeho nástupce Octaviana Augusta zapříčinily změnu státního řízení a umožnily další expanzi říše. Z republiky se stalo císařství v čele s císařem, jenž chtěl říši budovat ke svému obrazu. V době císařství se stal Řím silnější než kdy před tím a díky technickému pokroku (který byl z velké části zapomenut v následujících temných staletích) mohl usilovat o vládu nad světem, který se radikálně měnil.