Radost z poznání
Válka REVUE speciál: Přineslo kontroverzní SNP jen zbytečné oběti?
Mnozí z vás si jistě pamatují na velký československý státní znak, oficiálně používaný až do roku 1990. Ano, jedná se o onu z heraldického hlediska značně kontroverzní husitskou pavézu s čs. lvem, nesoucím na hrudi vyobrazení hory se zažehnutou povstaleckou vatrou. Tato typická dřevěná hranice představovala spolu s horou Kriváň – symbolem národní hrdosti Slováků – vizuální charakteristiku Slovenského národního povstání, které si za minulého režimu zcela přisvojila KSČ.
Právě zveličování úlohy komunistů a především nekritické hodnocení činnosti partyzánů představuje jeden z mýtů, který dokázal během minulých desetiletí zakořenit v povědomí Čechů i Slováků. V našem speciálu, věnovanému heroickému ozbrojenému vystoupení Slováků z roku 1944, se spolu s čelnými českými a slovenskými historiky budeme (kromě samotných bojů) věnovat jak řadě dílčích aspektů povstání, tak demytizaci některých legend. Můžete se tedy těšit například na poučený text o obrněné technice z pera Mariana Uhrina, předního slovenského odborníka na tuto problematiku, na články o struktuře armády, která obrátila zbraně proti Tisovu režimu, o tragickém osudu hlavních velitelů nebo o přežívajících povstaleckých legendách.
Nevyhnuli jsme se ani rozporuplnému působení partyzánů, na něž nahlížíme z několika úhlů. Pohled na sovětské organizátorské desanty od významného slovenského historika Martina Lacka spolu s textem o zločinech proti civilistům vykresluje tu „temnější stránku“ jejich činnosti – tedy vyprovokování německého zásahu a terorizování obyvatelstva. Na druhou stranu – ve skupinách působili hlavně mladí lidé plní ideálů a odhodlaní bojovat proti Němcům. V této „pozitivní“ poloze zachycujeme partyzány ve článcích o idealistickém komisaři Ivanu Bystraninovi či o skupině Hurban, operující na západě Slovenska.