Radost z poznání
Tajemství vesmíru Speciál léto 2016: 200+1 největších záhad vesmíru
Může se Pluto stát opět planetou? Co se nachází za orbitou Neptunu? A za jak dlouho celá Sluneční soustava oběhne střed Galaxie? Mohla by Zemi pohltit černá díra? Jak vznikají planetární mlhoviny? A proč mají komety dva ohony? Který kosmonaut byl nejdéle ve vesmíru? Desítky otázek, na které vám přinášíme odpověď
5. Srpen 2016 - 13:32
Toto speciální vydání Tajemství vesmíru dokládá, že ačkoliv kosmos zůstává plný otázek a záhad, na spoustu z nich už vědci našli odpověď – a umožnili nám tak urazit pořádný kus cesty. Naši dávní předkové přisuzovali divadlo odehrávající se nad jejich hlavami všemocným bohům. Ještě v minulém století jsme se domnívali, že naše Galaxie představuje celý vesmír. A do minulého roku jsme neměli jistotu, zda gravitační vlny skutečně existují, nebo jde o pouhou teorii.
Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!
V poznání kosmického prostoru a pochopení jeho zákonitostí lidstvo významně pokročilo obzvlášť za posledních sto let, s rozvojem astronomické techniky a výprav člověka a jeho vyslanců do vesmíru. S konstrukcemi důmyslných obřích observatoří se přitom v posledních letech doslova roztrhl pytel. Čerstvou novinku představuje na tomto poli největší radioteleskop světa, jehož stavba byla dokončena letos v červenci. Zařízení FAST (Five hundred meter Aperture Spherical Telescope) vyrůstalo pět let v odlehlé kotlině vápencových hor v čínské provincii Kuej-čou v jižní části země a už v září má být uvedeno do provozu. Svým pětisetmetrovým diametrem výrazně předčilo dosavadního rekordmana – portorickou observatoř Arecibo, jejíž anténa měří v průměru 305 metrů. FAST je také mnohem citlivější a vylepšená technologie mu umožní sledovat podstatně větší část oblohy. Zaměstná jej například studium neutrálního vodíku v Mléčné dráze či pátrání po slabých pulzarech a zachytit by mohl i případné signály ze světů vzdálených desítky miliard světelných let.
Už dnes vědci přijímají z kosmu tolik dat jako nikdy dřív v lidské historii a do provozu se chystají uvést další, ještě výkonnější teleskopy, které budou vesmír intenzivně zkoumat z povrchu Země či přímo z jeho hlubin. Můžeme se tak těšit na převratné objevy, jež jistě přinesou odpovědi na některé z mnoha dosud přetrvávajících otázek – a my vás s nimi budeme na stránkách příštích vydání nadále seznamovat.
