Tajemství vesmíru 9/2013

Pohřbí Zemi kosmický odpad?
Výběr z obsahu: 
  • Neptun: Planeta pána vod
  • Česko ve vesmíru
  • Kosmický odpad
  • Voyager 2: Na hranice Sluneční soustavy
  • Hvězdná obloha v září


Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Hlubiny vesmíru

Neptun: Planeta pána vod
Neptun je osmá a poslední planeta Sluneční soustavy. Stejně jako Uran ji řadíme mezi plynné obry, ovšem na rozdíl od Jupitera a Saturnu mezi obry ledové.

Pestrý svět měsíců
Početnou skupinu těles Sluneční soustavy představují měsíce planet. Mnohé jsou doslova miniaturní, jiné se mohou velikostí rovnat Merkuru či Marsu.

Exoplanetární soustavy
Dlouho byl znám jediný systém hvězdy s planetami – naše Sluneční soustava. V roce 1995 došlo k ohlášení objevu první planety u jiné hvězdy a dnes známe 146 jiných planetárních soustav

Cesty do kosmu

Čína ve vesmíru
V roce 2003 vstoupila Čínská lidová republika do dosud nenarušeného hájemství Ruska a Spojených států. Stala se totiž třetí zemí světa, která dokázala vyslat do vesmíru pilotovanou kosmickou loď.

Kosmický odpad
Na zemských oběžných drahách poletují kvanta kosmického odpadu, jenž může v budoucnu zcela znemožnit jak výzkumné výpravy do vesmíru, tak například používání navigačních družic.

Orion: premiéra se blíží
NASA stále čeká na plnohodnotnou náhradu programu raketoplánů a závislost na Rusku se jí rozhodně nelíbí. Toužebně očekávaný první start Orionu je v letovém plánu zapsán na září 2014.

Solární dron
Bezpilotní letoun na solární pohon, který by mohl při mnohých úkolech nahradit kosmické družice. Ve vzduchu má stroj vydržet až několik let.

Dějiny kosmonautiky

Česko ve vesmíru
Český kosmický program? Když si představíme USA nebo Rusko, mohli bychom se tomuto slovnímu spojení vlastně zasmát. Jenže český kosmický program existuje – a není nikterak zanedbatelný

Voyager 2: Na hranice Sluneční soustavy
V minulých číslech jsme se věnovali zrodu „Velké cesty“ sond Voyager a také výsledkům automatu s pořadovým číslem jedna. Nyní je tedy na řadě „dvojka“.

Oddalovaný  konec Miru
Konstruktéři předpovídali Miru životnost pět let. Stanice nakonec sloužila třikrát déle, přičemž byla  obydlena celých 12 let a 7 měsíců.

Pozorujeme noční nebe

Hvězdná obloha v září
Protože je večerní obloha skoupá na jasné planety, můžete místo nich pozorovat třeba planetární mlhoviny. K tomu už ale potřebujete trošku lepší přístroj.

Digitální planetária
Díky rozšířené realitě můžete svůj telefon nebo tablet namířit na oblohu a na displeji se zobrazí

Zpět na Tajemství vesmíru