Tajemství vesmíru 5/2013: Přistaneme na Marsu do roku 2020?

Na Mars míří nejen americká NASA, ale také soukromé společnosti. Například šéf SpaceX, Elon Musk, tam chce přistát ještě do konce desetiletí

Když v létě 2012 úspěšně přistál na povrchu Marsu robot Curiosity, nadšení vědců v NASA neznalo mezí. Robot provedl všechny prvotní testy a začal pracovat podle plánu: jezdí, vrtá, zkoumá, analyzuje. Jeho mise byla v prosinci loňského roku z původních dvou let rozšířena na neurčito. NASA navíc, povzbuzena jeho úspěchy, oznámila plán poslat na Mars v roce 2020 dalšího robota, který bude od Curiosity odvozen. Bude mít podobný design, přistane stejným způsobem, jen dostane odlišné vybavení, které bude upřesněno v závislosti na tom, co Curiosity zjistí.

Nadšení z dobývání Marsu neustále roste. A nelze se tomu divit. Už první sondy Viking, které na rudé planetě přistály (resp. jejich výsadkové moduly), byly velmi úspěšné a Viking 1 pracoval šest let. Následoval pohyblivý Sojourner a dvojice robotů Spirit a Opportunity, přičemž druhý jmenovaný funguje již více než osm let. Na Mars se chce vydat také Indie, snaží se rovněž Rusko, možná se přidá i Čína. Optimismem nešetří ani soukromé americké firmy jako SpaceX a její představitel Elon Musk, který mimo jiné založil PayPal a společnost Tesla Motors, produkující výhradně elektrická vozidla.


Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Všechny tyto aktivity je nutné ocenit a podporovat. Mars je totiž jediným místem ve Sluneční soustavě (a tedy reálně dosažitelným se současnými kosmickými prostředky), kam může lidstvo rozšířit svou civilizaci. Země se nám totiž pomalu stává malou a časem nebude schopna naši populaci uživit. Již nyní se na různých místech válčí o přírodní zdroje, ať už doslova (Afrika), nebo zatím jen politicky a ekonomicky (ropa v Arktidě). Mars je, zdá se, ideálním místem, kde bychom se mohli pokusit o terraformaci – přeměnu rudé pouště na místo vhodné pro život.

Stephen Hawking, uznávaný astrofyzik a asi nejznámější vědecká osobnost současnosti vůbec, tvrdí, že lidstvo na Zemi nepřežije dalších tisíc let. Chceme-li zachovat naši civilizaci, musíme se podle něj dostat z planety pryč. Úspěchy současné kosmonautiky, astronomie a vědy obecně nám dávají dobrou šanci. Stačí si uvědomit, co všechno jsme dokázali za pouhých 55 let kosmických letů. Držme tedy palce všem, kdo průzkumu blízkého i vzdáleného vesmíru zasvětili své životy.

Čtěte nové vydání Tajemství vesmíru 5/2013!