Tajemství vesmíru 12/2012 – Jurij Gagarin: Proč nedokončil ani jeden oblet Země?

Vážení čtenáři,

letos na podzim byla definitivně ukončena dlouhá éra amerických raketoplánů. Endeavour byl přemístěn do kalifornského vědeckého centra, kde má vlastní expozici, těsně předtím odcestoval prototyp Enterprise do New Yorku, kde se usídlil v muzeu Intrepid. Atlantis našel na jaře svoje definitivní místo v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, kde pro něj bude na jaře otevřen nový pavilon. Discovery si můžete prohlédnout v Muzeu letectví a kosmonautiky ve Washingtonu a poslední dva, Challenger a Columbia, byly zničeny při haváriích, při nichž zahynuly obě posádky.

Elektronická verze:

V tuto chvíli nemá NASA vlastní dopravní prostředek, kterým by dostala zásoby a astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici, a proto musí využívat služeb privátních společností. V říjnu byla na ISS doručena první dodávka zásob v modulu Dragon společnosti SpaceX, čímž se začala psát nová kapitola v dějinách NASA. Do tohoto okamžiku všechny lety zajišťovala NASA přímo – financovala vývoj a stavbu kosmických prostředků, s nimiž létala na orbitu. Nyní si však nekupuje plavidla jako taková, ale jen transportní kapacitu, což je pro ni levnější – nestará se o údržbu ani vývoj. V budoucnu pak bude stejný model využívat i pro lety astronautů k ISS.

Raketoplány skončily svoje lety po třiceti letech, v červenci 2001. Letos pak uplynulo třicet let od doby, kdy se Columbia vydala do vesmíru poprvé se čtyřmi astronauty na palubě – 11. listopadu 1982 (STS 5). K přelomovým okamžikům patří havárie Challengeru (1986), vypuštění první meziplanetární sondy (1989, Magellan), první let raketoplánu Endeavour, který byl postaven jako náhrada za Challenger (1992), počátek stavby ISS (1998 – více na straně 34 v tomto vydání) nebo havárie Columbie (2003).

Těch třicet let bylo velmi plodných, postupně se však raketoplány stávaly pro NASA koulí na noze. Náklady na jejich údržbu rostly a počet letů se nepočítal na desítky či stovky ročně, jak bylo původně v plánu, ale na jednotky. Aby si NASA uvolnila ruce pro další projekty, musela jejich lety chtě nechtě ukončit. Nyní tedy vstupují Američané do nové etapy, která je ovšem provázena určitým tápáním, jakým směrem se vydat, a škrtáním rozpočtů. Kdy se tedy Američané podívají znovu na Měsíc nebo jaké sondy v budoucnu vypustí do meziplanetárního prostoru, není v tuto chvíli úplně jasné.

Příjemné okamžiky strávené nad letošním posledním vydáním Tajemství vesmíru přeje Petr Broža