Tajemství vesmíru 11/2016: Proxima Centauri – Najdeme život blízko Země?

Astronom Guillem Anglada-Escudé z Queen Mary University of London a jeho spolupracovníci nedávno zveřejnili fantastický objev: Okolo Proximy Centauri – hvězdy, kterou zná téměř každý – obíhá obyvatelná planeta.

Malá, ale slavná

Proxima Centauri je červený trpaslík spektrální třídy M ze souhvězdí Kentaura, nejedná se tedy o žádnou nápadnou stálici: Její hmota odpovídá pouhým 0,123 hmoty našeho Slunce (přibližně 129násobek Jupitera) a poloměr jen 0,145 poloměru Slunce. Hvězda má povrchovou teplotu asi 3 000 K a vyzařuje velice málo energie. V oblasti viditelného záření má svítivost pouhých 0,056 svítivosti Slunce. Je o něco starší než naše mateřská hvězda – vznikla asi před 4,85 miliardy let.

Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Přes své nikterak oslnivé parametry je však Proxima Centauri slavná. Od Slunce ji totiž dělí 4,25 světelného roku, což z ní dělá naši nejbližší známou stálici. Tento primát přitom drží už asi 32 tisíc let a dalších 25 tisíc roků tomu tak ještě zůstane. V současnosti se k nám hvězda přibližuje a podle odhadů odborníků by se k Zemi mohla dostat až na vzdálenost zhruba tří světelných let. Pak se ovšem začne vzdalovat a její post zaujme jiná stálice.

V krajině soumraku

První náznaky skutečnosti, že u Proximy Centauri existují planety, odhalil už v roce 2000 spektrograf Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Poté se dlouho nic nedělo. Letos v lednu se však Anglada-Escudé a jeho tým pustili do intenzivního pátrání po planetárním systému Proximy Centauri. Po sérii náročných pozorování radiálních rychlostí hvězdy spektrografem HARPS (High Accuracy Radial Velocity Planet Searcher), který je instalován na 3,6m teleskopu chilské observatoře La Silla, a rovněž po pozorování dalšími dalekohledy nakonec našli přesvědčivé důkazy o existenci planety Proxima Centauri b, přezdívané také Proxima b.

Naše znalosti o nově objevené exoplanetě jsou zatím jen kusé. Podle dostupných informací dosahuje její minimální hmotnost 1,27 hmotnosti Země, maximum je pak pravděpodobně nižší než trojnásobek hmotnosti naší planety. Pokud Proxima b představuje kamenný objekt s hustotou blízkou hustotě Země, pak má poloměr odpovídající přinejmenším 1,1 poloměru naší planety.

Svou hvězdu oběhne Proxima Centauri b přibližně za 11,2 dne a dělí ji od ní pouhých 0,05 AU – pohybuje se tedy asi v jedné dvacetině vzdálenosti Země od Slunce. I Merkur přitom krouží od mateřské hvězdy mnohem dál! Navzdory těsné blízkosti však Proxima b nejspíš není rozžhaveným světem. Ve skutečnosti totiž přijímá zhruba jen 65 % záření, kterým Slunce obdařuje Zemi, a většinu navíc představuje infračervené spektrum. Proxima Centauri září opravdu slabě. Pokud se tedy někdy pozemští astronauti dostanou na povrch objevené planety, nikdy tam nezažijí víc světla než na Zemi za soumraku.

Celý článek a další témata najdete v novém vydání Tajemství vesmíru 11/2016