Tajemství vesmíru 10/2013

Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Hlubiny vesmíru

Planetky ve Sluneční soustavě
Při kolizích v dávné minulosti dopravily na naši planetu podstatnou část vody, dnes by ale byly podobné srážky hrozbou pro život na Zemi

Jak se rodí hvězdy
Z látky, které je hustotou blízká vakuu, se zrodí gigantické objekty, které přetváří chemické složení vesmíru

Voda na Měsíci
Rozbor vzorků, dopravených výpravami Apollo, neukázal žádnou vodu. Podle mnohých zpráv se ovšem může zdát, že představa o vyschlém Měsíci již neplatí.

Tvořivé kosmické havárie
Ve vesmíru stále ještě dochází ke srážkám menších či větších objektů. V počátečních fázích vývoje vesmíru – včetně Sluneční soustavy – však byly kolize mnohem četnější.

Cesty do kosmu

Zachráníme se před asteroidy?
Je bláhové se domnívat, že právě Zemi se déšť planetek, komet a dalších vesmírných objektů vyhýbá. Naučíme se asteroidy ovládnout dříve, než nás zničí?

Plánované sondy
Desítky sond aktivně pracují v celé Sluneční soustavě a další se chystají na start. K tradičním hráčům se přidávají nové země – a to vůbec nemluvíme o zatím jen rozpracovaných plánech.

Dějiny kosmonautiky

Do vesmíru s křídly
Než se v roce 1988 dostal do vesmíru kosmoplán Buran, měla za sebou sovětská kosmonautika desítky let různých pokusů, projektů a modelů vesmírných kluzáků, letounů a raketoplánů.

10 kosmonautů, kteří změnili dějiny 
Celkem 532 mužů a žen se do dnešního dne vydalo na oběžnou dráhu. Někteří z nich ale svoji stopu otiskli do kroniky dobývání vesmíru přece jen výrazněji než jiní.

Od Venuše ke kometě
Dvojice sond Vega je jedním z největších triumfů sovětské kosmonautiky na poli meziplanetárních letů. A stejně tak jedním z největších úspěchů kosmonautiky československé.

Konstantin Feoktistov: první vědec ve vesmíru
Konstruoval rakety, chtěl být ve vesmíru jako první a stál za projektem orbitálních stanic.
Pozorování nočního nebe

Obloha v říjnu
Mohlo by se zdát, že v nepříliš výrazných souhvězdích je k pozorování jen málo zajímavých objektů. Opak je ale pravdou. Přesvědčit se o tom můžete v souhvězdí Kefea.

Oči do vesmíru
Na sklonku roku 1609 pohlédl italský přírodovědec Galileo Galilei na hvězdné nebe vlastnoručně vyrobeným dalekohledem. V tom okamžiku se začaly psát dějiny teleskopické astronomie.