Tajemství vesmíru 1-2/2015: Interstellar, realita a fikce mezihvězdného cestování

Interstellar je sci-fi, na to nesmíme zapomínat. Přes veškerou snahu o maximální věrnost a spolupráci se skvělými poradci, k nimž patřil i špičkový fyzik Kip Thorne z Caltechu, tak musíme snímek brát s velkou rezervou. Režisér Christopher Nolan se mnoha věcem zcela záměrně vyhnul, tudíž je filmový kontakt s realitou opravdu minimální. Názorným příkladem budiž raketa, která vynáší kosmonauty do vesmíru: divák zahlédne jen decentní detaily, ale nikdy celek. Záběry odhozených stupňů přitom mají vyvolat dojem, že jde o známou techniku, neboť evokují lunární výpravy na raketách Saturn 5.

Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

V hlavní roli vystupuje červí díra, tedy hypotetický útvar: jak praví klasik, „pokud by neexistovala, museli bychom si ji vymyslet“. Zmíněný fenomén popsali už v roce 1935 Albert Einstein a Nathan Rosen. Předpokládá možnost překonat velké vzdálenosti ve vesmíru časoprostorovou zkratkou. Velmi přesně to ilustruje právě samotné spojení „červí díra“, které odkazuje na červa a jablko: místo aby se červ plazil z bodu A do bodu B po povrchu jablka, prokouše se k němu zkratkou, tedy přes třetí rozměr. Cestovatel se tak nedostává do rozporu s teorií relativity, protože nepřekonává rychlost světla, a přesto dokáže nepředstavitelné vzdálenosti urazit v představitelném čase.

Mimochodem, červí díra by představovala nesmírně masivní útvar. Připusťme, že by mohla být drobná a dosahovat třeba „jen“ hmotnosti srovnatelné se Sluncem. Přesto, co by asi udělala v krátké době se Saturnem, do jehož blízkosti ji tvůrci Interstellaru umístili? Roztrhala by ho a „vcucla“. A zbytek našeho solárního systému? Opravdu by přítomnost „druhého Slunce“ neměla na zavedený řád žádné důsledky? Měla, a to likvidační. Nicméně budiž: Červí díra se ve filmu prezentuje jako lidský produkt, který dokážeme nejen vytvořit, ale zřejmě i řídit. Poručíme-li větru, dešti a červím dírám, tak pro nás samozřejmě nepředstavují žádné nebezpečí.

Znovu ovšem připomínáme, že červí díry jsou pouze hypotetickým útvarem. Nemáme naprosto žádné důkazy, že existují nebo že by existovat mohly. Pouze neodporují našim modelům fungování vesmíru, kromě jedné drobnosti: jejich existence vychází z hmoty vykazující vlastnosti, jaké se v našem kosmu podle všeho nevyskytují.

Celý článek najdete v aktuálním vydání Tajemství vesmíru 1–2/2015