Radost z poznání
Obrazová ročenka 100+1: Nejvýznamější události roku 2013
Rok 2013 byl plný zásadních událostí a zvratů, které dokumentuje Obrazová kronika roku 2013 vycházející pod hlavičkou 100+1 zahraniční zajímavost. Události, osobnosti, kosmonautika, politika, společnost, technika věda. To vše na sto stranách se stovkou obrázků
17. Prosinec 2013 - 13:47
Při pohledu zpět se rok 2013 jeví především jako rok kolapsů. Nejdříve tu máme ty fyzické: v indické Dháce se například plně projevily slabiny indického stavebního boomu. Mizerně postavená budova na podloží plném vody nebyla nikdy určena pro využití jako textilní továrna. Přesto do ní majitel nastěhoval těžké vibrující stroje, které nakonec způsobily její zhroucení. Z tří a půl tisíce dělníků se jich plná jedna třetina nikdy nedostala ven. Na druhém konci světa, v centrálních státech USA, zase řádila tornáda. Meterorologové jich napočítali ne méně, než 760. Oklahomské tornádo Moor zničilo několik tisíc domů. Ještě hůře pak dopadl tajfun Hayan, který se v listopadu převalil přes Filipíny a zničil na pět a půl tisíce životů.
Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!
Jenže kolabovaly i jiné věci. Jednou z těch hlavních byla rozhodně důvěra, když americký zpravodajce Edward Snowden vynesl na světlo dvě stě tisíc tajných dokumentů zpravodajské agentury NSA. Celý svět si rázem potvrdil to, co se celá léta jenom šeptalo a co americká vláda označovala za bláznivé konspirační teorie. USA špehují skrze svůj program PRISM celosvětovou elektronickou komunikaci a – což jiné mocné rozčílilo nejvíc – také vrcholné zahraniční politiky. Omluvy se i přes protesty zatím nikdo nedočkal, protože jak poznamenal ředitel národní rozvědky James Clapper, „stejně to dělají všichni.“ Jde zatím asi největší roztržku mezi USA a Evropu od války v Iráku.
Boeing 777 společnosti Asana Airlines havaroval při přistání na letišti v San Francisku
Nicméně děly se i pozoruhodné věci, které možná udělají ze světa o kousek lepší místo. Vědci z americké univerzity v Oregonu oznámili, že se podařilo naklonovat lidské kmenové buňky. To znamená, že největší naděje pro medicínu se už nebude muset potýkat s kontroverzním postupem, kdy byly tyto buňky odebírány lidským plodům. To jistě potěšilo novopečeného papeže Františka, který na postu hlavy katolické církve vystřídal Benedikta XVI. František se okamžitě stal nejpopulárnějším papežem moderní doby, který svým odkazem možná předčí i Jana Pavla II. Jeho výzvy k reformě církve zřejmě tentokrát padnou na úrodnou půdu... A pak tu máme Irán, který se koncem listopadu dohodl se Spojenými státy na omezení svého jaderného programu výměnou za uvolnění embarga, které likviduje jeho ekonomiku. Uvidíme, možná bude rok 2014 tím nejlepším rokem v historii.
