Radost z poznání
2. světová 12/2014: Pád Třetí říše a život Němců za války
Poslední měsíce „tisícileté říše“ byly pro Německo velmi krušné. Zejména civilní obyvatelstvo na vlastní kůži pocítilo hrůzy války ve všech jejích podobách. Rozměry tragédie přitom předstihly i ty nejhorší představy
25. Listopad 2014 - 9:42
V aktuálním vydání 2. světové najdete článek přibližující život obyčejných Němců v posledních měsících druhé světové války. Fronta se v tomto období k území skomírající říše rychle blížila ze západu i východu, což znamenalo, že se do jejich životů měly kromě neustálého spojeneckého bombardování bezprostředně promítnout i další válečné hrůzy. Němci měli ve větší či menší míře na vlastní kůži pocítit to, co po příchodu jejich armády museli vytrpět občané řady ostatních evropských zemí.
Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!
K tématu odkazuje také kolorovaná fotografie na obálce, zachycující příslušníky Volksstrumu na jaře 1945 v Berlíně. Z výrazů postarších pánů lze snadno vyčíst, že se jim do boje proti Sovětům příliš nechtělo. Aby také ne: co mohli „lidobranci“ vyzbrojení pouze starými puškami nebo, jako v tomto případě, pancéřovými pěstmi dokázat proti vítězné Rudé armádě?
Mimochodem, stejný pocit jako my dnes měli při pohledu na tyto nebožáky také mnozí jejich současníci. Například v protektorátu se takovým „vojákům“ posměšně přezdívalo V-3, tedy třetí nacistická zbraň odplaty. Téma „německé apokalypsy“ je nicméně poměrně citlivé. Paušalizovat a označovat osudy Němců na konci války jako součást zaslouženého trestu za předchozí triumf nacismu, který Evropu na řadu let uvrhl do nejtemnějšího období jejích dějin, je příliš zjednodušující a především tak nelze omlouvat zvěrstva, kterých se na německých civilistech dopouštěli vojáci Rudé armády.
Kromě toho se v tomto vydání dočtete například o zvláštních verzích obrněnce T-34, stíhačích tanků na východní frontě nebo taktice nasazení spojeneckých stíhacích bombardérů. V čísle se ale samozřejmě nevěnujeme pouze technice. Poměrně dost prostoru tentokrát dostala „duše vojáka“, a to jak na úrovni obyčejného pěšáka (článek o posttraumatické stresové poruše), tak vysokého důstojníka (portrét svárlivého generála Pattona). Nezapomněli jsme ale ani na domácí téma. Protože letos v prosinci uplyne 71 let od podpisu Smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi ČSR a SSSR, připravili jsme pro vás článek také o ní.
