100+1 zahraniční zajímavost 2/2013 – Největší omyly vědy: Kolikrát se mýlil Albert Einstein?

Nesmysl, samozřejmě. Pravda je taková, že géniové jsou obyčejní lidé s neobyčejnými vlohami, z nichž obdiv jiných lidí vytváří v lepším případě ikony a v tom horším karikatury. Na obálce tohoto čísla najdete německého fyzika Alberta Einsteina, muže, kterého časopis Time vyhlásil v roce 1998 osobností století. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že se Einstein „...stal symbolem všech vědců, kteří nyní staví na jeho práci“, a posunul naše znalosti dál než kdokoliv jiný. Mohl se někdo takový mýlit?

Elektronická verze:

Jistěže ano. Odborníci spočítali, že Einstein během své kariéry vyprodukoval ve svých teoriích nejméně třiadvacet hrubých chyb nebo přímo nesmyslů, a se škodolibostí je vytahují na světlo. Výplody našich vlastních hlav naštěstí historie obvykle zpětně nezkoumá, protože, ruku na srdce, to by se občas kronikáři našich životů hodně zasmáli. A moudrý Cicero k tomu poznamenává, že mýlit se je lidské, ale jenom hlupák ve svém omylu setrvává.

Einsteinovy chyby jsou tak trochu odrazem celé vědy. Byl schopen neuvěřitelných intelektuálních výkonů, ale někdy tvrdohlavě obhajoval názor, který před fakty nemohl obstát – to vše z prosté lidské pohodlnosti, protože změna pohledu na věc vyžaduje mimo jiné obrovské úsilí a ochotu o sobě pochybovat. A to je také důvod, proč věda jako celek jen nerada opouští staré teorie. Ano, všechny nové nápady je třeba ověřit a nelze přijímat každý nesmysl jen proto, že je nový. Někdy však zkrátka učenci raději tvrdošíjně zastávají chybnou teorii, než by se porvali s novým světonázorem. A někdy... Někdy se božský Albert prostě jenom spletl. Jako každý z nás.

Příjemné čtení přeje David Bimka, šéfredaktor