Radost z poznání
100+1 Zahraniční zajímavost 19/2013: Kdy přijde další pandemie?
Lidstvo mělo v posledních letech už několikrát velké štěstí a těsně uniklo celosvětové epidemii. Viry se ale rychle vyvíjejí a mohou udeřit nečekaně. Co se stane, až štěstí mít nebudeme? Jsme na další pandemii připraveni? Dočtete se ve 100+1 zahraniční zajímavost
7. Listopad 2013 - 9:23
Ve chvíli, kdy čtete tyto řádky, jste vy, někdo z vašich blízkých anebo někdo jiný v téže místnosti nakaženi virózou. V tomto období roku je šance chytit rýmu nebo rovnou chřipku téměř stoprocentní. Pokud náhodou nepatříte k odolným šťastlivcům, jejichž výkonný imunitní systém od nich drží nakažlivé choroby dál, jste nejspíš ve střehu. A dobře děláte.
Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!
Jestli má na světě lidstvo nějakého vážného konkurenta, jsou to viry. Jakoukoliv jinou hrozbu, která se plazí, běhá, létá či leze, dokážeme – pokud opravdu chceme – bez problémů zlikvidovat. Farmáři celého světa si mohou rvát vlasy kvůli nájezdům myší nebo kobylek, ale kdyby skutečně došlo na otázku přežití člověka jako druhu, neměl by žádný agresor z přírodní říše nejmenší šanci. Máme střelivo, elektřinu, pesticidy, antibiotika a napalm.
Existuje však cosi s tak primitivní strukturou DNA, že to bez hostitele nedokáže dlouho přežít. Toto upíří „cosi“ už v historii zabilo více lidí než všichni šavlozubí tygři dohromady, přičemž ještě před sto padesáti lety jsme o něm nic nevěděli. Zato dnes víme, že jsme proti jeho zbraním téměř bezmocní a mezi námi a nebezpečím stojí jen náš imunitní systém. Například vakcína proti chřipce představuje při nejlepší vůli pouze ruletu s úspěšností mezi 50 a 70 %, a to si ještě odborníci musí správně tipnout, jak asi virus zmutuje.
Viry mohou mít různou velikost i tvar. Takto vypadá Ebola, která patří do rodiny filovirů neboli nitkových virů
Právě virus chřipky, lidem nejvíce nebezpečný, mutuje mimořádně jednoduše. A jednou za čas vytvoří skutečného zabijáka: mutace H5N1 známá jako ptačí chřipka zabíjela v roce 2006 až dvě třetiny nakažených. Údaj je nejspíše nadnesený, ale i kdyby byl pravdivý jen z poloviny, ježí se z toho chlupy na zátylku.
Nezbývá než doufat, že jsme v přežití schopnější než viry. Nepoložila nás ani epidemie španělské chřipky v roce 1918 se sto miliony mrtvých, takže to vypadá, že jako druh už ustojíme všechno. Více se o úspěších lidstva v boji s malými upíry dočtete na straně 24.
