Radost z poznání
100+1 zahraniční zajímavost 19/2012 – Záhada Bermudského trojúhelníku. Proč přitahuje katastrofy?
Zítra (7. 11. 2012) vychází 100+1 zahraniční zajímavost č. 19. Hlavní téma – Záhady Bermudského trojúhelníku – vám objasní, proč toto místo přitahuje katastrofy, resp. proč mizející lodě stále lámou vědcům hlavu. Přidáváme i 10 míst, kterým byste se měli při svém cestování raději vyhnout. Devatenácté vydání 100+1 je v iReader již nyní.
6. Listopad 2012 - 15:32
Vážení čtenáři,
v článku Zachrání nás nové reaktory? se zamýšlíme nad tím, kam povede budoucnost jaderné energie. To je klíčová otázka, protože nepůjde o kosmetickou výměnu několika kohoutků v chladicích systémech. Některé nové reaktory by prý na jednu dávku paliva mohly alespoň teoreticky fungovat věčně. Zní to jako zázrak? Ano, je to zázrak.
Elektronická verze:
Přesto má jaderná energie stále své odpůrce. U nás jich příliš nenajdete, mezi Čechy ji podle výzkumů dlouhodobě podporuje 70 % obyvatel. Ovšem naši sousedé, především z Rakouska, mají obavy. A buďme fér, zčásti oprávněné. Loňská cunami, která v japonské Fukušimě poškodila reaktory a vyvolala rozsáhlý únik radiace, nebyla žádná legrace.
Spíše šlo o dobrou připomínku, že dokonce takové kolosy, jako jsou atomová zařízení, mohou být zranitelné, když se do nich opře příroda. Jenže – je to dost, aby Evropa zpanikařila? Zdá se, že ano. Německo se rozhodlo své jaderné elektrárny zavřít k roku 2022.
Zelení aktivisté poukazují na to, že dnešní elektrárny jsou monstrózní, drahé a trvá dlouho, než se do nich vložené peníze vrátí. Navíc v současnosti nemáme pro jaderný odpad další využití. Nová generace reaktorů by ale všechny tyto problémy měla odstranit. A přední odborníci věří, že právě přes generaci IV vede cesta. Slavný biolog James Lovelock je rázným zastáncem jádra. Stejně tak Patrick Moore, spoluzakladatel hnutí Greenpeace, který udělal obrat o 180 stupňů od radikálního kritika k nadšenému stoupenci a propagátorovi štěpení. A mnoho vlád těmto intelektuálním celebritám naslouchá. Ať už se vám to líbí nebo ne, po padesáti letech s nukleární energií nejsme u konce jejího využívání. Právě naopak.
Příjemné čtení přeje David Bimka, šéfredaktor
