100+1 zahraniční zajímavost 13/2016: Našli hrobku egyptské královny Nefertiti?

Egyptská civilizace patřila k nejplodnějším a nejkreativnějším v lidských dějinách. Uctívala stovky různých božstev, nesmazatelně se zapsala do mnoha odvětví vědy a některé její vynálezy používáme dodnes (viz Egyptský odkaz). Není proto divu, že i po mnohaletém výzkumu stále nacházíme nové, a často nečekané střípky, které ukazují dávnou společnost v novém světle nebo doplňují neucelené informace.

Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Egypt je zkrátka historickou pokladnicí, do jejíchž tajů v poslední době intenzivně pronikli také čeští badatelé. Vědecký tým Českého institutu archeologie z Univerzity Karlovy se letos „blýskl“ jedinečným nálezem nejzachovalejší pohřební lodi v dějinách: Osmnáctimetrový člun objevili čeští odborníci na tzv. pohřebišti úředníků v Abúsíru, jižně od plošiny v Gíze. Unikátní exemplář se dostal na denní světlo během odkrývání rozsáhlé nadzemní hrobky z nepálených cihel, tzv. mastaby.

Cesta světem mrtvých

Význam pohřebních lodí v egyptské kultuře je stále nejasný. Jistě víme pouze to, že tvořily nezbytnou součást posmrtných rituálů vládnoucích rodin, neboť se bez nich neobešla žádná hrobka významného krále. Vysvětlit jejich funkci se snaží dvě hlavní teorie: Ta přímočařejší tvrdí, že se jednalo pouze o pohřební dary. Druhá prosazuje myšlenku, že Egypťané chápali smrt jako symbolickou cestu lodí a pohřební bárky měly přepravit jejich duši světem mrtvých.

Ačkoliv panovníci dostávali do výbavy i několik plavidel, většina exemplářů se nedochovala. O jednu z mála známých výjimek se „postaral“ faraon Chufu, jenž nechal postavit Velkou pyramidu v Gíze: Mezi jeho dary se skrývaly rovnou dva čluny. Bohužel na ně archeologové narazili až jako druzí – lodě už totiž částečně rozebrali vykradači hrobů, a plavidla tak musela projít rozsáhlou rekonstrukcí.

Celý článek najdete v aktuálním vydání 100+1 zahraniční zajímavost 13/2016