100+1 zahraniční zajímavost 11/2015: Utajené základny nacistů

100+1 zahraniční zajímavost 11/2015
Druhá světová válka se odehrávala také za polárním kruhem. Nacisté vyslali na daleký sever několik expedic, z nichž ta poslední – Haudegen doktora Degeho – zůstala po kapitulaci Německa poněkud zapomenuta, a složila zbraně dokonce až po Japonsku
3. Červen 2015 - 13:24

Operace v Arktidě se neomezovaly jen na bitvy mezi plavidly Spojenců a německého námořnictva. Probíhaly i v polárních pustinách, kde nebyly zbraněmi protivníků děla a tanky, ale vědecké přístroje. V drsných klimatických podmínkách měl totiž výhodu ten, kdo dokázal co nejpřesněji předpovědět počasí. Šlo o důležitý úkol: Proudění vzduchu na severním pólu ovlivňuje, co se děje v Evropě a nad oceány, především nad Atlantikem. Předpověď počasí na několik následujících dní měnila plánování leteckých a námořních operací. Ofenzivy se odvíjely od přesné informovanosti generálů. Bombardéry čekaly na jasné nebe, aby našly cíl, tanky zase na mraky, aby jim nekomplikovalo situaci nepřátelské letectvo.


Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Důležitost předpovědí si uvědomovali jak Němci, tak Spojenci. Na začátku války měli Američané a Britové na moři výraznou převahu, a v Grónsku a na Islandu proto vybudovali základny, díky nimž víceméně ovládli severní vody. Bylo to důležité nejen kvůli meteorologii, ale také proto, že přes Barentsovo moře proudily z Británie a USA konvoje plné zbraní, které pomáhaly Sovětskému svazu čelit katastrofálním porážkám.

Němci si invazi podobných rozměrů nemohli dovolit. Na sever proto vysílali rybářské čluny plnící roli mobilních meteorologických stanic. Předpověď počasí však vyžadovala pravidelný a spolehlivý přísun informací, a tak se na scéně objevily automatické meteohlásky, které někdy dopravovaly na místo ponorky. V letech 1940–1944 vybudovali Němci podobných hlásek celkem devatenáct – čtrnáct v Atlantiku a pět v Barentsově moři –, ale ani to nestačilo. Automatické stanice totiž sice zaručily strojově pravidelný přísun informací, jenže se z různých příčin obvykle odmlčely dávno před uplynutím plánované životnosti. Meteorologové navíc potřebovali data z vyšších vrstev atmosféry, která lze získat jen pomocí balonů. Do akce se proto museli vrátit lidé.

Celý článek najdete v aktuálním vydání 100+1 zahraniční zajímavost 11/2015