Radost z poznání
100+1 Speciál podzim 2024
- Muži sběrači a ženy lovkyně?
- Koníčky středověké šlechty
- Zrod Čechů pohledem genetiky
- Záhadné zelené světlo
- Znovuzrozená pýcha Babylonu
Prehistorie
Muži sběrači a ženy lovkyně?
Představa o tradičním pravěkém dělení rolí na muže coby lovce a ženy jako sběračky se pod tíhou nových důkazů jeví jako neudržitelná
Hon na pradávné obry
Tělo měřící desítky metrů, hmotnost za hranicí padesáti tun – to vše patří k charakteristikám největších známých dinosaurů. Jak je možné, že dorůstali tak obřích rozměrů?
Konec mamutí stepi
Před dvaceti tisíci lety spojoval Aljašku se Sibiří ohromný pevninský most, který zvířatům umožnil táhnout po téměř nekonečné stepi. Proměny klimatu ale předznamenaly začátek konce mamutů
Kuriozity
Zdraví na příděl
Léta 2. světové války přinesla Británii řadu příkoří. Zavedení přídělového systému však mělo zcela nečekaný efekt – zdraví populace se po něm výrazně zlepšilo
Koníčky středověké šlechty
Londýnská šlechta sbírala ve 14. století koně po celé Evropě. Důkazy poskytnul výzkum na nezvyklém hřbitově, který archeologové objevili nedaleko Westminsteru
Dvanáct starců
Řadu pohádek, které považujeme za ryze české, znají i jiné evropské národy. Jediná, která podle všeho skutečně vznikla v českých zemích, je pohádka „O dvanácti měsíčkách“
Útok ušatců na vítěze nad vítězi
Historka o napadení Napoleona zaječí smečkou se objevuje zejména na anglosaských webech, jenže v memoárech po ní není ani stopy. Odkud se tedy vzala? V českých zemích
Zrod Čechů pohledem genetiky
Do otázky původu Čechů vnesla své poznatky archeogenetika, aby oživila historii zapomenutého pravěkého lidu Vinidů, předků Slovanů, kteří se střetávali mimo jiné s Vandaly
Otrokářská velmoc Boleslava I.
Rozmach přemyslovského státu za vlády Boleslava I. umožnila především mezinárodní obchodní cesta, jejíž nejžádanější komoditou se stali otroci
Otec vlasti a pogromů
Židé se ve středověku stávali majetkem panovníků, kteří je poté neváhali vykořisťovat, či dokonce vraždit. Krutosti se přitom neštítil ani Karel IV.
Proč jezdíme vpravo?
Jízdu po pravé polovině vozovky považuje většina z nás za normální a volant na opačné straně vnímáme jako raritu. Z globálního a historického hlediska však levostranný provoz žádným unikátem není
Záhadné zelené světlo
Na trati mezi Pardubicemi a Hradcem Králové u obce Stéblová vyhaslo 14. listopadu 1960 celkem 118 životů. Co takovou tragédii způsobilo? A šlo jí zabránit?
Bankroty pana Voka
Rozsáhlé proměny, kterými v průběhu 16. století procházelo hospodaření šlechty, se pojily se zajímavým fenoménem – s okrádáním vznešených zaměstnavatelů jejich vlastními úředníky
Svědkové minulosti
Skála s prastarým příběhem
V některých petroglyfech, obrazcích vyrytých do skály, se dá číst jako v úžasných prehistorických novinách. Primát nese v tomto směru severoamerická skála Newspaper Rock
Znovuzrozená pýcha Babylonu
Po starověkém Babylonu se dochovalo jen málo památek. Mezi vzácné výjimky patří Ištařina brána. A díky jedné z nejnáročnějších rekonstrukcí v dějinách archeologie dnes známe její podobu
Záhadné figury z Rapa Nui
Původní obyvatelé Velikonočního ostrova po sobě zanechali zhruba tisícovku impozantních soch, které dodnes dráždí zvědavost vědců a obrazotvornost fantastů
Papyry a křen!
Nejstarší dochovaný čitelný papyrus má dnes 4 500 let. Sepsal jej úředník Merer, za dob panování 4. dynastie. Co má společného s wasabi? Pro současné badatele víc, než si myslíte!
Peníze a moc Indické Rusko
Činnost indických kupců, kteří po téměř dvě a půl století působili na území Ruska a hráli podstatnou úlohu v obchodu této země s Orientem, zůstává evropské veřejnosti neznámá
Diamantová past
Neuvěřitelně drahý šperk si nekoupila dokonce ani rozmařilá královna Marie Antoinetta. A tak se zrodila slavná aféra s náhrdelníkem, která pomohla srazit vaz monarchii…
Faraonova pomsta?
Starověký Egypt po sobě zanechal dědictví, s nímž se setkáváme častěji, než jen v hodinách dějepisu či na dovolené. Daně. I za jejich vznikem stojí říše na řece Nil
Legendy a skutečnost
Temný věk krále Artuše
Když Římané opustili provincii Britannia, ucítily kmeny Piktů, Skotů a Germánů příležitost a vrhly se na ni. Jednalo se o krvavou dobu, která zrodila legendu o králi Artušovi
Jak se domlouvali váleční mniši?
Nejstarší rytířské řády v křižáckých státech ve Svaté zemi fungovaly od svého vzniku jako nadnárodní organizace, do nichž vstupovali muži z celé Evropy. Jak spolu tedy mluvili?
Viníci, nebo oběť?
Lidé, kteří jsou označováni jako mořské národy, dodnes budí dohady. Jakou roli sehráli v historických procesech konce doby bronzové?