100+1 historie 9/2016: Kdo byl skutečně pratoec Čech?

100+1 historie 9/2016
Odkud k Řípu vlastně přišel bájný praotec Čech? Skutečně se usadil v člověkem nepoznané krajině plné mléka a medu, nebo si místo k životu musel tvrdě vybojovat? Nešlo jen o rafinovanou přemyslovskou propagandu?

Ten příběh zná snad každý už od základní školy. Čech žije v bájné pravlasti. Když v ní vypuknou sváry a boje mezi různými kmeny, vydává se vladyka v čele svého lidu, aby pro něj vyhledal zemi zaslíbenou. Po dlouhých útrapách a putování přes hvozdy, hory a bažiny dojde k hoře Říp. Leží uprostřed roviny v krajině nepoznamenané lidskou rukou. Praotec vystoupí na vrchol a zaraduje se: „Zde je země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající!“ Když se vrátí na úpatí, kde nechal svůj lid, řekne jim, že našel nový domov. Ovšem, jak by se měl jmenovat? Dav radostně zvolá: „Tvým, tvým jménem nechť sluje.“


Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

První obyvatelé Bohemie

Tak nějak měl vypadat počátek českého národa. Jenže dnes už víme, že to všechno je jen krásná pohádka, mýtický příběh, který si vyprávěli naši předkové za dlouhých zimních večerů. Jisté je, že v dávných časech ležela mezi středoevropskými horami kotlina, kterou před téměř pěti sty lety obýval keltský kmen Bójů. Proto se jí říkalo Boiohaeum, latinsky Bohemia. Po Bójích ji obývaly germánské kmeny Markomanů a Kvádů, ale i ty se postupně přesunuly na jih a západ. Zřejmě za kořistí - nejspíš je lákalo hroutící se římské impérium, ve kterém tušily bohatství a blahobyt.

V první polovině 5. století sem dorazily první vlny slovanských zemědělců z východu a jihovýchodu, přesněji z Podunají, aby zde našly nový domov.

Praotec Boemus

Čeští prapředci tedy nepřišli v jednom velkém houfu do neosídlené země, nevystoupili na horu Říp a neprohlásili prázdnou a neobydlenou krajinu za svou. Mnohem pravděpodobnější je, že připutovali ve vlnách a v neuspořádaných vojenských družinách a museli si své nové místo k životu vybojovat proti posledním Germánům, kteří stále ještě zůstávali. Možná přicházeli se svými ženami a dětmi, možná rodiny zakládali až na místě s původními usedlíky, které si podmanili.

Dnes už určitě nezjistíme, kdy se jednotlivé nesourodé skupiny spojily ve větší kmen. Nevíme ani, kdo první určil, že si budou říkat Čechové a posléze toto jméno spojil se starým názvem Bohemia.

Jisté je, že počátkem 12. století popsal Kosmas ve své Kronice české pověst o praotci současných obyvatel českých zemí. Ve svém latinsky psaném spisu tohoto muže pojmenoval Boemus. Příběh, který kronikář vypráví, mezi lidem koloval už od 7. století. Přesněji od doby, kdy zemřel franský kupec Sámo, který ve 20. letech 7. století Čechy sjednotil a dlouhá léta jim vládnul.

Ze stejného zdroje pocházejí také příběhy soudce Kroka, Libuše a jejích sester, Přemysla Oráče, i mnohé další, které známe z legend. Lidé si o nich vyprávěli za vlády českého knížete Bořivoje. On a jeho rádci totiž zřejmě mýty cíleně a hojně šířili – kníže tak zdůvodňoval svůj nárok na české území. Bořivoj se sám pasoval na potomka bájného Přemyslem, který měl vládnoucí dynastii založit. Ať už existoval či nikoli.

Celý článek a řadu dalších témat nejen z naší minulosti najdete v novém vydání 100+1 historie 9/2016