100+1 historie 10/2016: Kdo zavraždil egyptskou královnu Kleopatru?

Díky římskému historikovi Plútarchovi všichni víme, že Kleopatra spáchala sebevraždu poté, co její milenec Marcus Antonius zemřel a ona zůstala sama, vydána na milost a nemilost římské moci, proti níž se pokusila vzbouřit. Známe i působivé detaily – to, že královna si nechala pronést do své komnaty košík s datlemi, mezi nimiž se skrýval jedovatý had. Jenže to má dva háčky. Zaprvé - tato zpráva byla sepsána až o století později. Zadruhé – jejím autorem byl příslušník vítězné strany…

Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Vždy si věděla rady

Kleopatra nemá v římské historii tu nejlepší pověst. Gaius Octavius jí dokonce přezdíval egyptská děvka – a nebyl jediný. Když se v osmnácti letech, i díky blahovůli a podpoře Říma, ujala vlády nad Egyptem, jedno z nejmocnějších středomořských impérií bylo už skutečně za zenitem. Budoucnost patřila Římanům, byť Kleopatra zdánlivou samostatnost země udržela po dalších jednadvacet let. Na egyptské produkci obilí byl totiž závislý i Řím.

Kleopatra mohla vládnout i díky tomu, že se roku 48 př. n. l. stala milenkou samotného Caesara. Podle Plútarcha prokázala velkou lstivost i kouzlo osobnosti – nechala se k vládci tajně pronést zabalená v koberci a přesvědčila ho, aby jí pomohl získat zpět egyptský trůn, o který přišla během povstání. Zplodila s Caesarem syna Caesariona, ovšem její šťastná karta se obrátila v okamžiku, kdy byl Caesar roku 44 př. n. l. povstalci zavražděn. V té době ona sama pobývala v Římě, ovšem okamžitě odjela, protože si tu během svého rok trvajícího pobytu nadělala dost nepřátel.

Řím trápí občanská válka a o královnu, která se snaží zachovávat neutralitu, se nestará. Kleopatra se už sice nemůže opírat o římskou moc, ale popularitu v Egyptě si buduje jinak – během neúrody rozdává lidem mouku, buduje chrámy. Když roku 41 př. n. l. přijíždí do země Marcus Antonius jako vyslance Říma a jeden z jeho tří vládců, Kleopatra nezaváhá. Novému milenci porodí tři potomky a on kvůli ní opustí těhotnou manželku – sestru svého spoluvládce Gaia Octavia. Díky Kleopatřiným penězům však postaví armádu, která dobude Arménii a rozsáhlá území „věnuje“ svým egyptským dětem. To je pro Octavia skvělá záminka. Vytáhne proti milencům v čele námořní flotily a v bitvě nedaleko řeckého mysu Aktión je 2. září roku 31 př. n. l. porazí. Velká část armády Marca Antonia přejde k Octaviovi. Když se o rok později římské vojsko vylodí v Egyptě, Marcus Antonius nemá proti přesile šanci. Když mu posel donese zprávu, z níž mylně pochopí, že Kleopatra spáchala sebevraždu, Marcus Antonius nalehne na svůj meč. Umírajícího vojevůdce prý ještě stihnou donést do Kleopatřina úkrytu, kde umírá. Hrdá stárnoucí žena také raději volí smrt – poté, co jí Octavius vzkáže, že ji coby válečnou kořist potupně povede římskými ulicemi.

Celý příběh Kleopatry najdete v novém vydání 100+1 historie 10/2016