Radost z poznání
100+1 zahraniční zajímavost 19/2016: Unikátní projekt českých polárníků v Antarktidě
Víte, komu patří Antarktida? Víte, jakou má vlajku? A co třeba oficiální jazyk? Mnozí z nás by zřejmě na takové otázky museli popravdě odpovědět, že nemají tušení. Jižní pól a jeho záležitosti jsou zkrátka moc daleko. V každém případě: Antarktida nepatří nikomu, vlajku má oficiálně jednu a mluví se tam nejméně 30 jazyky – podle toho, na kterou z 68 vědeckých stanic zavítáte.
Zní to jako chaos? Ano, přesně taková Antarktida je. Jelikož kontinent nebyl nikdy v minulosti osídlený, museli se nově příchozí vědci nějak dohodnout. V roce 1959 se proto sešli zástupci 12 národů, které v té době Antarktidu zkoumaly, a uzavřeli smlouvu, podle níž: a) kontinent nikomu nepatří, b) všichni kolektivně chrání jeho přírodu a c) po něm nebudou pochodovat žádní vojáci.
Co však znamená podepsaný papír, jakmile dojde na skutečné zájmy, že? Dědictvím prvních výprav z 19. století se staly „claimy“, tedy tvrzení, že prozkoumané území, kam objevitel zapíchl vlajku, patří jeho mateřské zemi. A přestože se formálně všechny státy svých nároků vzdaly, zcela běžně na svých polárních stanicích razítkují turistům pasy a všeobecně se tváří, že jim půda okolo patří.
Obloha bez jakéhokoliv rádiového šumu a světelného znečištění se přímo ideálně hodí pro vojenskou komunikaci a špionáž, zatímco okolní šelfy mohou obsahovat stamiliony barelů ropy a zemního plynu. Taková „lákadla“ už by jistě dokázala u mnoha velmocí vyvolat pokušení tajně v místě budovat vojenské základny – a je možné, že tam již některé pod civilním nátěrem skutečně stojí. K čemu jsou dobré, se nejspíš ukáže v roce 2048, kdy Antarktická smlouva vyprší a bude třeba vyjednat nové podmínky.
Více se o životě na tomto zmrzlém, ale fascinujícím kontinentě dozvíte v rozhovoru v novém vydání 100+1 zahraniční zajímavost 19/2016