100+1 Speciál: Největší divy světa

100+1 Speciál jaro 2014
V novém speciálu 100+1 zahraniční zajímavost jsme zmapovali největší divy světa, a to jak ze světa architektury, tak ze světa lidí, přírody nebo z vesmíru. Podívejte se ná nádherná místa naší planety a žasněte nad dím, co příroda a lidé dokázali vymyslet a uskutečnit

Začal s tím Hérodotos? To se asi nikdy přesně nedozvíme, každopádně tento spisovatel, žijící v 5. století před naším letopočtem, je uváděn jako autor prvního známého seznamu divů světa. Samozřejmě se omezil na jemu známý svět a zmapoval tak víceméně jen oblasti okolo Středozemního moře. Jeho Sedm divů světa se ovšem stalo inspirací pro tisíce následovníků a i my se k Hérodotově nápadu hlásíme. Na jeho starověké divy se už dnes ale podíváte jen těžko. Jedinou památkou z legendárního seznamu, která dnes stále stojí, jsou egyptské pyramidy. Na úvod našeho Speciálu ale určitě stojí za připomenutí i ty ostatní.


Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Visuté zahrady Semiramidiny (vybudované ovšem pro královnu jménem Amytis) zmizely spolu se slávou a mocí babylonské říše. Dílo postavené kolem roku 600 př. n. l. na rozkaz krále Nabuchodonozora II. se přinejlepším podaří prokazatelně ztotožnit z některou z archeologických vykopávek. Socha Dia v Olympii vznikla z obrovského množství slonoviny v roce 433 př. n. l. a na konci antiky byla přestěhována do tehdejší Konstantinopole. Tam ovšem nevydržela ani jedno století, v roce 475 byla zničena při obrovském požáru.

Artemidin chrám vznikl v polovině 6. st. př. n. l. v maloasijském městě Efesos. Patřil k největším tehdejším stavbám (měl půdorys 115 × 55 metrů) a do seznamu divů patřil i svojí krásou. Byl několikrát poškozen a obnoven, definitivně ale zmizel po nástupu křesťanství. V Efesu můžete vidět alespoň jeho sporé zbytky. Kameny a artefakty zbyly také z dalšího divu světa – Mausolea v Halikarnasu. Perský satrapa Mausólos ostatně dal název všem velkým hrobkám.

Beze stop naopak zmizel Rhodský kolos, který byl vystavěn okolo roku 300 př. n. l. První ránu mu zasadilo zemětřesení roku 226 př. n. l. – od té doby ležely trosky na původním místě až do roku 653, kdy je odvezli arabští nájezdníci neznámo kam. Protože socha byla kovová, předpokládá se, že byl veškerý materiál roztaven. Zemětřesení bylo příčinou zkázy i pro maják na ostrově Faru. Stavba s  odhadovanou výškou přes sto metrů vznikla někdy na začátku 3. století př. n. l. a postupně jej ničily právě otřesy půdy. Poslední ránu dostal v roce 1326 a na jeho místě (a z jeho zbytků) patrně vznikla středověká pevnost – některé bloky majáku byly v druhé polovině minulého století nalezeny v moři pod jejími hradbami.

My jsme se pokusili sestavit seznamy divů trochu jinak – počtem ani geografickými oblastmi jsme se neomezovali. Doufáme, že se vám naše výlety za památkami, moderními stavbami i krásami přírody budou líbit.

Podívejte se na podrobný obsah speciálu.