Radost z poznání
100+1 zahraniční zajímavost 18/2014: Američané ukradli Rusům kosmický program
Pokud mají Rusové a Američané něco společného, pak je to dozajista nechuť prohrávat. Platí to jak o světě sportu, tak o politice. Dostává-li na frak ruská sborná a jejím hokejistům „tečou nervy“, dojde tak maximálně k bitce na ledě. Jestliže ovšem drží hlava státu prst na spoušti nukleárních hlavic, máme důvod se bát.
Mezi těmito dvěma extrémy však zbývá spousta místa pro méně nebezpečné soupeření, které nemá daleko k vytahování dvou malých kluků. Ukážete prostě hračky, srovnáte je a kdo má lepší kousek, stane se králem pískoviště. Jako vhodná „hračka“ se v tomto případě jevily vesmírné programy, konkrétně snaha dostat do kosmu člověka tak, aby se pokud možno vrátil živý. Tyto závody mezi USA a SSSR fascinovaly v letech 1957–1969 miliony lidí, a staly se tak mimo jiné mocným nástrojem propagandy. Zatímco v Koreji a Vietnamu se studená válka změnila až v nebezpečně horkou, soupeření na poli technického pokroku se – alespoň zvenčí – zdálo jaksi čistší, vznešenější, hodné lidského rodu, který je předurčen kolonizovat vesmír.
Najednou nebylo k dosažení symbolického vítězství nutné vymazat soupeře z mapy. Jenže každé prestižní klání má i svoji temnou stránku. Fotbalisté předstírají fauly, jako by šlo o Oscary, krevními vzorky cyklistů byste si v noci mohli svítit a v závodech o dobytí vesmíru se zase kradlo, kde to jen šlo. Obě mocnosti založily své programy na poznatcích, které získaly od německých konstruktérů nadzvukových letounů a střel V2. A když už nebylo kde vykrádat, začaly kopírovat jedna od druhé.
Sověti měli zpočátku navrch, což se stalo pro Spojené státy zdrojem nekonečné frustrace. Jak jim dokázat, že jsme lepší? Co takhle vybombardovat Měsíc atomovkou? Zmíněný nápad nakonec naštěstí neprošel, protože se Američanům dostal do ruky poklad – sovětská sonda Luna. Její „únos“ a okopírování patří k nejúspěšnějším operacím zpravodajské služby CIA, přičemž se díky ní americký vesmírný program posunul o notný kus vpřed. O dlouho utajované události se dočtete v aktuálním vydání 100+1.