Československé opevnění

Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Mapa rozmístění čs. opevnění v roce 1938
Přehledná mapa s vyznačením jednotlivých úseků, které byly opevněny do mnichovské krize

Opevněné linie v Evropě
I za hranicemi Československa vznikaly v meziválečném období pevnostní systémy

Vznik čs. opevnění 1935–1938
Budování bunkrů mělo i politický rozměr a provázela ho řada složitých jednání

Technologie výstavby
Jakých postupů se používalo při konstruování jednotlivých železobetonových objektů?

Lehké opevnění
Bunkry LO neměly útočníky zastavit, ale zpomalit jejich postup. Známe dva základní vzory, u kterých existovala celá řada typů

Atypické objekty
Specifika terénu v pohraničí a umístění strategicky významných komunikací si vyžádalo vznik několika zcela jedinečných objektů

Ostraha hranic za první republiky
Československo mělo k ochraně pohraničí pestrou směsici ozbrojených složek od finanční stráže po jednotky SOS

Těžké opevnění
Pěchotní sruby se stavěly především v místech, kde panovalo vysoké riziko nepřátelského vpádu

Pěchotní srub N-S 82 Březinka
Tento bunkr je známý především díky pevnostnímu protitankovému kanónu, který se počátkem 21. století vrátil z Norska na své původní místo

Rozhovor
Brněnský bunkrolog Zdeněk Farkas nám přibližuje aktivity fanoušků čs. opevnění

Pražská čára
Obranná linie kolem hlavního města čítala celkem 830 objektů lehkého opevnění

Zbraně v čs. opevnění
Vzhledem k vysoké úrovni čs. zbrojního průmyslu se do bunkrů měl dostat jen ten nejkvalitnější arzenál

Vybavení objektů
Seznamte se detailněji s jednotlivými pěchotními i protitankovými zbraněmi, které měla osádka objektů k dispozici

Polní opevnění
Nedílnou součást obranného systému tvořily zákopy a protitankové a protipěchotní zátarasy

Německá taktika pro boj s opevněním
Němci by pravděpodobně zaútočili na opevnění za pomoci dělostřelectva, letectva, výsadkářů a  úderných jednotek

Česká taktika pro obranný boj
Čs. velitelé předpokládali, že německé letectvo a dělostřelectvo nebude proti bunkrům úspěšné a zaměřovali se proto na boj proti úderným jednotkám

Činnosti osádek bunkrů
Jak to asi mohlo vypadat v objektech lehkého opevnění při boji a jaké úkoly musela osádka bunkru vykonávat, nám přibližuje následující rekonstrukce členů KVH Břeclav

Dobové fotografie
Autor řady publikací o čs. bunkrech Jan Lakosil nám poskytl několik dobových fotografií objektů ze své sbírky

Tvrz Stachelberg
Největší tvrzový komplex v Československu se nepodařilo dokončit, ale dodnes se zachovaly například podzemní stavby nebo některé pěchotní sruby

Těžké pevnostní dělostřelectvo
Objekty těžkého opevnění měly být osazeny i kanóny velkých ráží, avšak do mnichovské krize se je nepodařilo dodat

Každodennost v objektech lehkého opevnění
Pobyt ve studených bunkrech rozhodně postrádal jakýkoli nádech romantiky – byla v něm zima a málo místa, proto posádky raději nocovaly mimo objekt

Obranná linie u Rancířova
Infografika vyobrazuje systému bunkrů a polního opevnění na jihu republiky při Jemnici, kam by s největší pravděpodobností směřoval nepřátelský útok

Jan Satorie (1887–1949)
Jedním z velitelů elitních hraničářských pluků byl Jan Satorie, jehož jednotky měly bránit Ostravsko

Ztráty za mobilizace
I když čs. armáda nebojovala, při různých přestřelkách a neštěstích zemřelo několik stovek našich vojáků

Bruntálský výsadek
Útoku na Československo se měly zúčastnit i německé výsadkové jednotky, jež by přistály za linií opevnění a z týlu přepadly bunkry

Pevnosti za druhé světové války
Okupanti objekty vyrabovali a na severní Moravě je na sklonku války využili proti postupující Rudé armádě

Sebevraždy vojáků po Mnichovu
Celá řada mužů kapitulaci v září 1938 neunesla. Nejznámějším případem je sebevražda Arnošta Hrada v pěchotním srubu U cihelny

Reaktivace bunkrů LO (1945–1989)
Po válce armáda rozhodla o znovuvyzbrojení pohraničních pevností, které se tak staly součástí