Tajemství vesmíru Speciál: Úspěchy a prohry éry raketoplánů

Tajemství vesmíru Raketoplány
V aktuálním speciálu Tajemství vesmíru odhalujeme nové skutečnosti a dosud nezveřejněné informace o amerických raketoplánech, ale i o budoucnosti pilotované kosmonautiky

Představte si, že jedete do práce skoro 40 let starým automobilem nebo že koukáte na čtyřicetiletou televizi. A co se stane, když budete chtít tak staré věci opravit? Nikdo už pro ně součástky nevyrábí. Přesně takové byly před odchodem do důchodu raketoplány. Program, který začal v sedmdesátých letech po skončení letů Apollo, se natáhl až do roku 2011, kdy raketoplány přestal létat. První zkušební lety probíhaly před 35 lety a od té doby se raketoplány nijak zvlášť nezměnily. Oproti nim je například raketa Falcon 9 výkřik techniky.


Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Raketoplány vznikaly v době, kdy spousta dnes běžných věcí neexistovala (internet, GPS). Kdy počítače byly zoufale pomalé – dnešní mobilní telefony jsou násobně výkonnější než počítače, co byly instalovány v počítačích. A také v době, kdy byly naše zkušenosti s lety do vesmíru podstatně menší. Náročné byly postupem času i opravy raketoplánů, součástky bylo třeba shánět například po muzeích či z modelů raketoplánů, co se nikdy nedostaly do vesmíru. Ke konci svého života byly raketoplány zastaralé a náklady na jejich údržbu astronomické.

Myšlenka letů raketoplánů byla – a stále je – velmi atraktivní. Postaví se stroj, který se bude do vesmíru vracet a jehož provozní náklady budou velmi nízké. V praxi se však ukázal opak daný už jen tím, že raketoplány nelétaly do vesmíru stokrát, ale třeba jen pětkrát ročně. A náklady na personál, stavby, továrny, montážní haly, vozidla pro převoz, letadla a podobně musela NASA platit, i když do vesmíru nikdo neletěl. Ruské lodi Sojuz a Progress se tak pro přepravu lidí a nákladu ukázaly jako levnější a efektivnější.

Jsou tu ale mise, které bychom bez raketoplánu uskutečnily jen velmi nesnadno – například oprava Hubbla, zachycení družic na oběžné dráze, stavba ISS… Zkrátka raketoplány měly hodně výhod, ale byly příliš finančně náročné. A stály také za největšími haváriemi v historii, při nichž zemřely dvě posádky, celkem 14 lidí. Nyní se NASA nachází na rozcestí a řeší, jak bude vypadat její pilotovaný kosmický program v následujících letech. Do té doby musí využívat ruských Sojuzů. Na vlastních strojích se do vesmíru nepodívá ještě několik let.

Raketoplánům jsme věnovali celý tento speciál. Tomáš Přibyl, autor řady knih o kosmonautice a jeden klíčových spolupracovníků a autorů našeho časopisu, pro vás sestavil hutných sto stránek plných neuvěřitelných příběhů, nepublikovaných skutečností a úžasných fotografií.

Podívejte se na podrobný obsah nového speciálu. Na stánku jen za 79,90 Kč!