Tajemství vesmíru 12/2012

Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Cesty do kosmu

15 let sondy Cassini
V roce 1997 odstartovala k Saturnu první sonda, která zakotvila na jeho oběžné dráze a následně výrazně zvýšila naše povědomí o této planetě

Vesmírné observatoře
Nejvhodnější pozorovací podmínky jsou na oběžné dráze, za hranicí oblačnosti a zemské atmosféry

Hotely na oběžné dráze
Dostat na orbitu velkou stanici je velmi náročné. Co kdyby tam ale doletěla složená a na místě se jen nafoukla?

Strastiplná cesta k Plutu
Již za tři roky doletí k Plutu sonda New Horizons, která má odhalit záhady kdysi deváté planety Sluneční soustavy

Hlubiny vesmíru

Měsíc ze srážek stvořený
Existuje hned několik teorií, jak mohl vzniknout náš Měsíc. Jedna z nich předpokládá, že se po srážce „odloupl“ od Země

Rekordy Sluneční soustavy
S tím, jak astronomové stále lépe poznávají Sluneční soustavu, se plní i pomyslná kniha Guinnessových vesmírných rekordů

Soptící měsíc Jupitera
Io je velmi výjimečný měsíc. Díky jeho výrazné sopečné aktivitě je každá nová mapa brzy zastaralá

Merkur: ve výhni Slunce
Díky sondě Messenger máme o Merkuru poměrně podrobné informace. Stále jej ale zahaluje řada tajemství, která je třeba rozluštit

Dějiny kosmonautiky

Gagarin: jen malá šance na úspěch
Sám Sergej Koroljov, hlavní konstruktér dálkových raket a kosmických systémů, měl o úspěchu Gagarinova letu velké pochyby

Vánoce 1968 u Měsíce
Na Štědrý den roku 1968 viděli američtí astronauti poprvé Měsíc na vlastní oči z jeho oběžné dráhy

Cesty na hranice Sluneční soustavy
Po dosažení Marsu se cíl cest vesmírných sond posunul k plynným obrům a následně i za jejich oběžné dráhy

Boj o zrození ISS
Trvalo patnáct let, než se projekt Mezinárodní vesmírné stanice dostal z papíru do kosmu. Původní představa byla navíc naprosto přepracována

Pozorujeme noční nebe

Noční obloha v prosinci
Na zimní obloze můžete vidět Miru, která patří k prvním pozorovaným proměnným hvězdám. A navíc má unikátní chvost, podobně jako kometa

Seriál: Jak pozorovat nebe
Noční obloha rozhodně není stálá: průběžně se mění vlivem rotace Země, jejího oběhu okolo Slunce a pohybu Sluneční soustavy v Mléčné dráze