Radost z poznání
100+1 zahraniční zajímavost 1/2017: Šifry dávných chrámů a pyramid
Egyptské pyramidy, ale i gotické a barokní stavby nás dodnes udivují precizním provedením a propracovanou výzdobou. Při bližším pohledu však odhalují ještě další, méně známou tvář. Dávní stavitelé do nich totiž často ukryli i číselné vzorce naznačující, že jejich vědomosti sahaly podstatně dál, než si myslíme
16. Prosinec 2016 - 15:55
Už staří Sumerové chápali některá čísla jako posvátná, staroindické texty je dokonce považovaly za bráhmovská čili božská a jako taková je vzývaly a zaříkávaly. O rozvinutí číselné symboliky v řecké kulturní oblasti se zasloužil známý filozof Pythagoras: Mimo jiné odvodil vztah čísla a tónu a zavedl termín „hudba sfér“, jenž vyjadřoval matematicko-hudební harmonii vesmíru. Židovská tajná nauka kabala stojí celá na mystice čísel, jejíž pochopení může vést až k poznání tajemství stvoření. Je proto logické, že se tato symbolika promítla do staveb hrobek a chrámů, které jsou pomyslně napojeny na božský svět.
Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!
Nerozluštěná záhada v písku
Matematické, astronomické a možná i četné další znalosti našich předků se podle mnohých odborníků ukrývají v monumentálních egyptských pyramidách. Zřejmě nejznámější a stále nejzáhadnější zůstává starověký div světa, ležící nedaleko Káhiry: pyramidy v Gíze.
Tamní největší pyramida – Chufuova nebo také Cheopsova – má čtvercovou základnu o straně dlouhé 230 m, což odpovídá asi miliardtině vzdálenosti Marsu od Slunce. Původní výška stavby činila 146,59 m. Údajně není náhodou, že stejné číslo, ovšem v milionech kilometrů, vyjadřuje vzdálenost Země od Slunce. A další zajímavé cifry: Vydělíme-li obvod pyramidy dvojnásobkem její výšky, dostaneme číslo pí; od středu planety ji pak dělí stejná vzdálenost jako od severního pólu. Hmotnost celého kolosu se odhaduje na 5,976 miliardy tun, a vykazuje tedy zajímavou spojitost s hmotností Země – jejich vzájemný poměr činí 1 : 1015.
Poloha stavby byla s obdivuhodnou přesností zaměřena do čtyř světových stran, a navíc pyramida leží v přesné třetině vzdálenosti mezi rovníkem a pólem. Otázkou zůstává, zda šlo o náhodu, nebo zda ten, kdo ji projektoval, mohl skutečně ovládat metody určování zeměpisné délky a šířky, jejichž využívání se běžně datuje až do 16. století.
Záhady dalších staveb a mnoho zajímavých témat najdete v novém vydání 100+1 zahraniční zajímavost 1/2017
