Radost z poznání
100+1 zahraniční zajímavost 2/2016: Navštívili mimozemšťané dávné civilizace?
Psal se 25. srpen 1952 a indická agentura Press Trust of India vydala zprávu, která měla později rozpoutat celosvětovou senzaci: „Pan G. R. Josyer, ředitel Mezinárodní akademie pro výzkum sanskrtu v Maisúru, v návaznosti na nedávný rozhovor představil několik velmi starých rukopisů, které patří do sbírek akademie. Prohlásil, že jsou staré několik tisíc let a sestavili je dávní učenci jako Bharadvádža, Nárada a další, a to nikoliv se zaměřením na dávnou hindskou filozofii átmanu a bráhmanu, ale na světské záležitosti nezbytné pro existenci člověka a jeho pokrok, jak v dobách válek, tak v dobách míru.“
Mezi rukopisy se měly objevit například texty, které se zabývaly přípravou pokrmů z trávy, listů či zeleniny, určené zejména pro období hladomorů. Další se týkaly starobylé indické architektury a zahrnovaly kromě konstrukcí budov až o patnácti podlažích i stavební plány paláců, chrámů a měst. Všechna tato díla prý vytvořil jeden z největších indických učenců všech dob Maharši Bharadvádža, který žil v blíže nespecifikované době „védských časů“ před mnoha staletími.
Opravdovou senzaci však vyvolal svazek nazvaný Vimánika šástra (výraz „vimána“ označuje v sanskrtu paláce, chrámy, ale i mytologické létající stroje). Zabýval se totiž konstrukcí „letadel“ a zároveň měl sloužit jako jistý manuál pro pozemské i vesmírné lety. Jednalo se o dílo poměrně detailní, navíc doplněné řadou nákresů. Na tři tisíce veršů bylo shrnuto do osmi kapitol s názvy Definice letu, Pilot, Letecká trasa, Jídlo, Oblečení, Kovy, Výroba kovů, Zrcadla a jejich užití ve válkách. Autor také popisoval několik druhů létajících strojů, přičemž zmínil hned čtyři typy nebeských plavidel těžších než vzduch. A poskytoval i pokyny ke vzdušným bojům či k tomu, jak učinit letadlo neviditelným. Celý text měl navíc představovat pouhý zlomek mnohem širšího pojednání zvaného Vše o strojích, které prý rovněž pocházelo z pera mudrce Bharadvádži.
Vzhledem k údajnému stáří textů by se v případě potvrzení jejich pravosti musela přepsat historie – tak rozsáhlé technické poznatky totiž musely přijít „odněkud“. Jenže kolem senzačního díla se prakticky okamžitě vynořila mnohá „ale“.