I. světová 1/2016: Mohli Němci vyhrát válku?

Předkládání scénářů alternativní historie nemá většina historiků příliš v lásce, protože jejich ověření není prakticky možné a reálné dějiny neznají žádná kdyby. Náš článek pojednávající o šancích Německa vydobýt si konečné vítězství v první světové válce ale jasně dokládá, že císařská armáda měla takový triumf několikrát skutečně na dosah. Ozbrojené síly císaře Viléma II. v podstatě neprohrály žádnou rozhodující bitvu, nýbrž je paralyzovalo totální vyčerpání. A to jak po fyzické stránce, kdy hladoví vojáci dostávali málem „vězeňské“ příděly, tak i v otázce jejich psychiky.

Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Obdobně či ještě hůř totiž strádali i jejich blízcí doma, v hlubokém zápolí. Progresivní Německo oplývalo světově proslulými výzkumnými pracovišti i moderními továrnami chrlícími moderní zbraně, ovšem zoufale postrádalo dostatečnou surovinovou základnu. Naprosto selhala rovněž německá diplomacie, jež nedokázala zabránit válce na dvou frontách. Když pak dohodový tábor posílily Spojené státy s takřka nevyčerpatelnými materiálními i lidskými zdroji, bylo rozhodnuto.

Známý britský historik a expert na prvoválečnou problematiku Niall Ferguson přišel s názorem, že německou prohru zavinili nikoliv špatně bojující vojáci, ale vlastní politicko-vojenská elita svým naivním strategickým rozhodováním. Země totiž završila svůj sjednocovací proces poměrně pozdě, až roku 1871. Ostatní mocnosti si již dávno rozebraly většinu bohatých kolonií a imperiální ambice tak musela uspokojit dobyvačná válka. V případě smířlivějšího jednání by ale německé císařství mohlo celý kontinent nakonec docela v poklidu ovládnout po ekonomické stránce. A tím ušetřit nejen na prostředcích nutných ke spravování rozsáhlého impéria, ale též snížit pravděpodobnost vyvolání světové války.

Podrobný obsah 1. světové 1/2016