Radost z poznání
100+1 zahraniční zajímavost 18/2015: Našli jsme bájnou Atlantidu?
Přes všechnu svoji nekonečnou různorodost, lidská kultura se v zásadě točí okolo několika málo témat. Hněv a pomsta jsou tak dobrá témata pro vyprávění, že si s nimi vystačil Homér v Iliadě i moderní hollywoodský tvůrce. Podobně se nekonečně vrací témata lásky, odloučení nebo úniku do fantazie. Po pravdě, nic moc jsme za posledních deset tisíc let nevymysleli. My lidé moderního druhu jsme od dob, kdy vznikly první státy a první města, pořád stejní. Už v časech babylonských králů se objevují na hliněných tabulkách výkřiky, že mládež je zkažená a ceny stoupají. Zní to povědomě?
Jedna z věcí, která nás asi nikdy neopustí, je snění o nějakém lepším, dokonalém světě, kde všeho byla hojnost, a každý byl šťastný. Světě, který kdysi byl a dnes už není – nebo možná je, ale ztracený někde daleko, kde čeká na své objevitele. Tvůrci Bible vzpomínali na zaslíbený kousek úrodné zahrady Eden, v níž bylo možné žít bez hříchu. Středověcí učenci spekulovali o Zemi křesťanského krále Jana daleko na Východě, snad až za Indií. A conquistadoři Ameriky snili o zlatém Eldorádu, které by z nich udělalo boháče. Tou v historii nejhledanější zemí je však bezesporu Atlantida.
Celé věky ji hledáme tam, kde ji zmiňuje Platon – za „Héraklovými sloupy“, což je nejspíš Gibraltar. Jako s každou legendou, i na této bude trocha pravdy a někde ve Středomoří se skutečně nacházel bohatý a úrodný ostrov, který po živelné katastrofě pohltilo moře. Ačkoli se v okolí španělských břehů skutečně našlo pár slibných míst, historické jádro legendy stále uniká.
O to překvapivější je proto zjištění, že jednu „Atlantidu“ máme po ruce: je jí zatopená země Doggerland, která kdysi spojovala dnešní Británii s kontinentální Evropou. Bylo to životem kypící místo s mírným klimatem, kde si pravěcí lidé mohl nalovit dostatek zvěře k obživě. Po dobách ledových vlastně ráj. Voda se mu však stala stejně osudnou jako v Platónově legendě. O tom, proč a jak toto tajemné místo zaniklo, se dočtete na straně 40.