Radost z poznání
Tajemství vesmíru Speciál léto 2015: Dobývání Měsíce
Proč se vracet na Měsíc, když jsme tam už byli? Proč na Měsíci nikdy nepřistáli sovětští kosmonauti? Kdo se na Měsíc vrátí jako první? Jak vypadá ambiciozní čínský program? 100 stran čtení o Měsíci a jeho dobývání
6. Srpen 2015 - 12:24
Na první pohled se zdá, že jediná odpověď na otázku „Proč létat na Měsíc?“ se nese v duchu slov: „Když už ho tu máme…“ Často se zapomíná, že cesty k našemu souputníkovi a na jeho povrch mohou mít i ryze pragmatický důvod. Tak například pilotovaný program Apollo – ačkoliv šlo o produkt kosmických závodů – se stal jednou z nejlepších investic americké ekonomiky ve 20. století. Jeho velká výhoda tkvěla i v tom, že vznikal prakticky na zelené louce, načež byl předčasně ukončen, takže lze jeho náklady i výnosy snadno spočítat.
Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!
Uvádí se, že až do okamžiku prvního přistání na Měsíci v červenci 1969 vložily Spojené státy do Apolla 24 miliard dolarů. Během následujících dvaceti let si pak za to americká ekonomika připsala přínos v hodnotě 300–400 miliard dolarů: vytvořila se kvalifikovaná pracovní síla, vznikly nové materiály, technologie, služby či postupy, rozvinulo se podnikání v nových oblastech, vzrostla konkurenceschopnost firem apod.
Program Apollo navíc přinesl i nepřeberné množství technologií a postupů, jež používáme denně: integrované obvody, hlásiče požárů, pokovené lepicí pásky, modely chování kapalin v čerpadlech, které našly uplatnění při výrobě umělého srdce, pokrok v oblasti akumulátorů, bimetalů či při odhalování skrytých vad, první praktické použití CNC technologie, tedy počítačově řízených obráběcích strojů, vymrazování potravin…
Podíváme-li se naopak do budoucnosti, nesmíme zapomínat ani na ekologii – cesta na Měsíc nám přinese nové úsporné technologie. Použité systémy budou muset vykazovat mnohem vyšší spolehlivost než třeba na kosmické stanici, která má k dispozici pravidelné zásobování a v případě nouze je odtud možný návrat na Zemi v řádu hodin. Budeme potřebovat nové léky pro kosmonauty, kteří zůstanou zcela bez přístupu k lékařské péči: to přinese rozvoj dálkové diagnostiky i robotických operací. Poznáme mnohem lépe procesy, jimž nyní nerozumíme: v lidském těle, v materiálech, ve vesmíru. Naučíme se vystačit s menšími zdroji. Například i u potravin budeme zvažovat každý gram obalu, protože bude třeba řešit, kam s odpadky a jak s maximální efektivitou recyklovat. Skutečnou výzvu pak bude představovat přečkání čtrnáctidenní lunární noci. A ve stejném duchu bychom mohli pokračovat ještě dlouho.
Spočítejte si, jaké ekologické škody dnes pácháme na Zemi a jak velkoryse plýtváme zdroji. Náklady na stálou lunární základnu by se nám – i při výši několika set miliard – vrátily mnohem rychleji, než si dokážeme představit. Snad se ještě i my dožijeme toho, že se po povrchu našeho souputníka budou znovu procházet lidé.
