Radost z poznání
Tajemství vesmíru Speciál léto 2015: Dobývání Měsíce
Na první pohled se zdá, že jediná odpověď na otázku „Proč létat na Měsíc?“ se nese v duchu slov: „Když už ho tu máme…“ Často se zapomíná, že cesty k našemu souputníkovi a na jeho povrch mohou mít i ryze pragmatický důvod. Tak například pilotovaný program Apollo – ačkoliv šlo o produkt kosmických závodů – se stal jednou z nejlepších investic americké ekonomiky ve 20. století. Jeho velká výhoda tkvěla i v tom, že vznikal prakticky na zelené louce, načež byl předčasně ukončen, takže lze jeho náklady i výnosy snadno spočítat.
Uvádí se, že až do okamžiku prvního přistání na Měsíci v červenci 1969 vložily Spojené státy do Apolla 24 miliard dolarů. Během následujících dvaceti let si pak za to americká ekonomika připsala přínos v hodnotě 300–400 miliard dolarů: vytvořila se kvalifikovaná pracovní síla, vznikly nové materiály, technologie, služby či postupy, rozvinulo se podnikání v nových oblastech, vzrostla konkurenceschopnost firem apod.
Program Apollo navíc přinesl i nepřeberné množství technologií a postupů, jež používáme denně: integrované obvody, hlásiče požárů, pokovené lepicí pásky, modely chování kapalin v čerpadlech, které našly uplatnění při výrobě umělého srdce, pokrok v oblasti akumulátorů, bimetalů či při odhalování skrytých vad, první praktické použití CNC technologie, tedy počítačově řízených obráběcích strojů, vymrazování potravin…
Podíváme-li se naopak do budoucnosti, nesmíme zapomínat ani na ekologii – cesta na Měsíc nám přinese nové úsporné technologie. Použité systémy budou muset vykazovat mnohem vyšší spolehlivost než třeba na kosmické stanici, která má k dispozici pravidelné zásobování a v případě nouze je odtud možný návrat na Zemi v řádu hodin. Budeme potřebovat nové léky pro kosmonauty, kteří zůstanou zcela bez přístupu k lékařské péči: to přinese rozvoj dálkové diagnostiky i robotických operací. Poznáme mnohem lépe procesy, jimž nyní nerozumíme: v lidském těle, v materiálech, ve vesmíru. Naučíme se vystačit s menšími zdroji. Například i u potravin budeme zvažovat každý gram obalu, protože bude třeba řešit, kam s odpadky a jak s maximální efektivitou recyklovat. Skutečnou výzvu pak bude představovat přečkání čtrnáctidenní lunární noci. A ve stejném duchu bychom mohli pokračovat ještě dlouho.
Spočítejte si, jaké ekologické škody dnes pácháme na Zemi a jak velkoryse plýtváme zdroji. Náklady na stálou lunární základnu by se nám – i při výši několika set miliard – vrátily mnohem rychleji, než si dokážeme představit. Snad se ještě i my dožijeme toho, že se po povrchu našeho souputníka budou znovu procházet lidé.