100+1 zahraniční zajímavost 13/2015: Jak vznikaly stotunové starověké stavby?

Monument Stonehenge, stojící asi 13 km od anglického města Salisbury, už celá staletí doslova mučí svou tajuplností archeology, architekty, fyziky a v neposlední řadě také záhadology. Existují pouze teorie, proč ve skutečnosti vznikl, a podobně neurčité informace máme i o způsobu jeho zbudování. Než se však pustíme do úvah na téma, jak mohli lidé před tisíci let vztyčovat kameny vážící až 40 t, musíme se zamyslet nad ještě podstatnější otázkou: jak je vůbec dokázali přepravit z lomu?

Nejstarší část Stonehenge tvořil pouze kruhový hliněný násep o průměru asi 110 m, jehož vznik se datuje do roku 2950 př. n. l. Teprve zhruba o 400 let později přibyly pískovcové kvádry, které celému komplexu dominují dodnes. Jak tedy lidé bez techniky přepravili na místo balvany zhruba o hmotnosti tanku T-72?

Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Desítky a stovky kilometrů

Monument tvoří dva druhy kamenů: Masivnější pískovcové bloky s příměsí křemičitanu se těžily relativně „nedaleko“ (30–50 km v okolí stavby) a vznikly z nich ony charakteristické brány, které Stonehenge lemují. Logisticky mnohem náročnější ovšem musela být přeprava tzv. modrých kamenů, jež utvářejí další kruh. Váží sice „jen“ 4–6 t, zato však pocházejí z mnohem vzdálenějšího místa. Ještě před třemi lety archeologové netušili, kde přesně se dotčená lokalita nachází. Nicméně po dvaceti letech sbírání vzorků a jejich porovnávání s kameny ve Stonehenge nakonec nastal průlom: identifikované místo však vědcům vyrazilo dech – šlo o waleský Craig Rhos-y-Felin, vzdálený od cílové destinace bezmála 260 km.

Dopravování stavebního materiálu muselo být neobyčejně obtížné. Podle současné nejobecněji přijímané teorie se kameny svážely podél britského pobřeží do bristolského zálivu na masivních vorech. Odtud pluly do vnitrozemí po proudu řeky Avon, načež se „nějak“ dostaly po souši až ke Stonehenge.

Celý článek najdete v aktuálním vydání 100+1 zahraniční zajímavost 13/2015