Tajemství vesmíru 6/2015: Existoval na Venuši život?

Přestože je Venuše naší nejbližší sousedkou a současně se Zemi nejvíce podobá, víme o ní daleko méně než třeba o Merkuru či Marsu. Důvodem je její neprostupná atmosféra, skrz kterou neproniknou ani ty nejlepší dalekohledy a kamery družic. Venuše přitom představuje nejjasnější objekt na nočním nebi hned po Měsíci – je zhruba 15× jasnější než Sirius, nejjasnější hvězda severní oblohy. Za dobrých podmínek dokonce vytváří nepatrné stíny na zemském povrchu.

Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Proto není divu, že se k této planetě upíraly zraky lidí odjakživa a v historii se o ni zajímala celá řada astronomů. Vzhledem k podobným rozměrům a relativně příznivé vzdálenosti od Slunce se naši předci domnívali, že na Venuši možná existuje život. Ještě v polovině minulého století dokonce někteří lidé věřili, že by po naší vesmírné sestře mohli chodit dinosauři. A že by na ní mohlo panovat stejné podnebí jako v pozemských tropech – hustá oblačnost, deště, teplo. To vše by přitom hovořilo pro pestré formy života včetně zmíněných gigantů.

Dnes je Venuše naprosto nehostinným místem pro život

Jenže Venuše je coby místo pro život naprosto nehostinná. Atmosférický tlak je tam skoro 100× vyšší než na Zemi, povrchová teplota dosahuje více než 450 °C a ovzduší neobsahuje žádný kyslík – sestává převážně z oxidu uhličitého. Na povrchu se nenacházejí žádné vodní plochy, neexistuje tam desková tektonika, magnetické pole je slabé, a tudíž planetu neochrání před nebezpečným kosmických zářením. Sondy Veněra, jež na Venuši přistály v minulém století, fungovaly kvůli krutým podmínkám jen velmi krátkou dobu.

Ovšem v minulosti tomu tak být nemuselo. Na planetě možná vládlo daleko příznivější podnebí a v potenciálních vodních plochách mohl snad existovat i nějaký život. Ten se ostatně na Venuši hypoteticky vyskytuje i dnes – ale pokud ano, pak pouze ve vyšších vrstvách atmosféry, kde panuje stejný tlak a teplota jako při povrchu Země. Bohužel, náš průzkum druhé planety Sluneční soustavy je v tuto chvíli velmi omezený: Od programu Magellan z počátku 90. let kolem ní krouží už jen evropská sonda Venus Express, jejíž „život“ se však pomalu chýlí ke konci. Další družice, ruská Veněra D, má startovat až za deset let.

Doufejme tedy, že se pozornost světových kosmických agentur k Venuši vrátí, protože nezodpovězených otázek zůstává příliš mnoho.

Podrobný obsah aktuálního vydání Tajemství vesmíru 6/2015